To je můj blog
Cesta do středu Země
No, do středu...? Snad mi pan Verne odpustí, ale i kousek pod povrchem lze nalézt něco podivuhodného a zajímavého. Stát se alespoň na chvíli dobrodruhem je přece tak lákavé! A zvědavost je člověku vlastní. Takže jsme v září s kamarádkami vyrazily do Rudice, tam jsme se seznámily s ostatními, co měli být pro tento den našimi souputníky po tajemném podzemním světě, a pak už jsme všichni jen oblékli kombinézy, natáhli vysoké holínky, nasadili přilby s čelovkami - a ponořili se (a to doslova) do Rudického propadání...

Výlet na hrad (plus tři „výlety“ do Nechyby)
Je listopad, venku je vesměs nevlídno a sezona návštěvníkům hradů pro letošek už skončila. První sobota v září byla ale slunečná, krásná a teplá, takže nám počasí pro plánovaný výlet na Český Šternberk vyšlo bezvadně (i když chvílemi se těch třicet stupňů zdálo být skoro až moc).

Žďárský podzim
Zase podzim? No jo, zase... Mám ho ráda, takže mě to opět donutilo aspoň na pár obrázcích ho zachytit.

Expedice na strniště
Taky by se to mohlo třeba jmenovat nějak o broukovi v hlavě... nebo o škodolibém zajíci... nebo o tom, co si asi myslí mrňavý pes o lidech, co ho tahají po polích... Ale protože to, co uvnitř najdete, pokud článek otevřete, je úplně obyčejné, nebudu si s tím lámat hlavu.

Když je na kostele práce jak na kostele
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou je označován jako nejosobitější dílo svého „stvořitele" - architekta, stavitele a malíře Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy, architektonická perla takzvané barokní gotiky. Je skutečně krásný. Před třemi týdny byl ale ještě hezčí...

Kupujete sazenice? Najměte si pyrotechnika!
Alespoň v případě, že utrácíte ve žďárském Kauflandu. Přece jenom - náhoda je blbec...
Alou vzhůru aneb Co (ne)lze vidět z rozhledny
Když sluníčko svítí a hřeje už od rána a venku voní jarní povětří, není špatné vydat se alespoň na malý výlet. Nuže - hybaj na rozhlednu!

Jaro - léto - podzim - kalamita?
O předvánočním jarmarku stály přede mnou u stánku s medovinou dvě bábinky. „Dám si teplou,“ rozhodla se jedna, „úplně mi zalejzá za nehty.“ Druhá jen souhlasně pokývala hlavou a řekla: „Co chcete, pani, dyť je prosinec!“

Už je po dešti...
Po dešti může být teoreticky kdykoli, když právě neprší. Je po dešti - můžeme to taky úlevně vyslovit, když už nás dlouho štval a teď konečně už to „má za sebou“, je prostě po něm, má takříkajíc odzvoněno.

Re: Drahousek Zakaznik
Ja myslet, ze uš ty mne davat endlich obyvak, jenómše neska ty zas polaaamala recorda! Vosum nove emajl na jedén razek!
Hřešíte? Vyřizuje: Odbor hříchů a odpuštění
Pokud vás tíží jho spáchaného hříchu, neházejte flintu do obilí - jak se praví v jednom českém filmu. Vypadá to, že můžete být svých odporných hříchů prostě zbaveni úředním úkonem, a možná na to dostanete i potvrzení se štemplem! Jen nevím, jak vysoké jsou za odpuštění v jednotlivých hříšnických disciplínách poplatky...



















