To je můj blog
Jak se dělá konvička
Jsme obklopeni nejrůznějšími předměty. Používáme je k práci nebo pro zábavu, nebo prostě pro „běžnou denní potřebu“. Existenci některých skoro ani nevnímáme, jsou to prostě jen tkaničky do bot, sirky nebo hrnky... Všechny ty věci ale musel někdo nejdříve vyrobit - i takovou obyčejnou konvičku na zalévání.
Cesta do středu Země
No, do středu...? Snad mi pan Verne odpustí, ale i kousek pod povrchem lze nalézt něco podivuhodného a zajímavého. Stát se alespoň na chvíli dobrodruhem je přece tak lákavé! A zvědavost je člověku vlastní. Takže jsme v září s kamarádkami vyrazily do Rudice, tam jsme se seznámily s ostatními, co měli být pro tento den našimi souputníky po tajemném podzemním světě, a pak už jsme všichni jen oblékli kombinézy, natáhli vysoké holínky, nasadili přilby s čelovkami - a ponořili se (a to doslova) do Rudického propadání...
Zelená hora - jak vypadá z výšky
Obrázky poutního kostela svatého Jana Nepomuckého u nás ve Žďáře už jsem ve svých článcích několikrát použila, ale jestli chcete, můžete se dnes podívat, jak vypadá shora...
Výlet na hrad (plus tři „výlety“ do Nechyby)
Je listopad, venku je vesměs nevlídno a sezona návštěvníkům hradů pro letošek už skončila. První sobota v září byla ale slunečná, krásná a teplá, takže nám počasí pro plánovaný výlet na Český Šternberk vyšlo bezvadně (i když chvílemi se těch třicet stupňů zdálo být skoro až moc).
Žďárský podzim
Zase podzim? No jo, zase... Mám ho ráda, takže mě to opět donutilo aspoň na pár obrázcích ho zachytit.
Expedice na strniště
Taky by se to mohlo třeba jmenovat nějak o broukovi v hlavě... nebo o škodolibém zajíci... nebo o tom, co si asi myslí mrňavý pes o lidech, co ho tahají po polích... Ale protože to, co uvnitř najdete, pokud článek otevřete, je úplně obyčejné, nebudu si s tím lámat hlavu.
Pořád stejné - a přece pokaždé jiné
Všechno se mění. Stále. I když se dennodenně díváme na stejná místa, vidíme vždy něco jiného.
Paříž, zastavení druhé
Když jste na výletě a je v jednom kuse zataženo, je to sice k vzteku, jenže s tím nic nenaděláte. Tak si prostě musíte říct: C'est la vie...
Když je na kostele práce jak na kostele
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou je označován jako nejosobitější dílo svého „stvořitele" - architekta, stavitele a malíře Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy, architektonická perla takzvané barokní gotiky. Je skutečně krásný. Před třemi týdny byl ale ještě hezčí...
Kupujete sazenice? Najměte si pyrotechnika!
Alespoň v případě, že utrácíte ve žďárském Kauflandu. Přece jenom - náhoda je blbec...
Jak se my, kachny, máme na jaře
Lidi nás tady vočumujou jako nějakou atrakci. Přitom jsme normální kačeny.
Alou vzhůru aneb Co (ne)lze vidět z rozhledny
Když sluníčko svítí a hřeje už od rána a venku voní jarní povětří, není špatné vydat se alespoň na malý výlet. Nuže - hybaj na rozhlednu!
)
